Konnichiwa minna!!

Prosím o pozornost!!

Slyší mě všichni? Vidí mě všichni? Výborně, pokračujeme. ^^
Blog POZASTAVEN!
Darci-chan prosí svá SB, aby si ji nemazaly ze seznamu.
Pokud se někdy dostanu na internet, pokusím se Vám zanechat aspoň nějaký komentář. =)

U Mira

21. prosince 2008 v 15:42 | Darci |  Stává se (i v lepších rodinách)
Takže nová kapitolka. Jsem si myslela, že zůstala na intru v Rožnově, zamčená ve studovně. Ale ne! Byla uložena v chemii s japonštinou, ne v sešitě matematiky jako ostatní kapitoly. Takže vám přináším další extrémně krátkou a extrémně nudnou kapitolu Stává se.
Pro Dahak, Elo-chan a vyjímečně pro Keitaro SINCLAIR de Zoilberg. Sinclaire, jestli na to narazíš, doufám, že mi nerozbiješ xicht. Vím, jaký byl tvůj zážitek v Otrokovicích na yaoi. XD A tentokrát se hentai vesta nebere, nejni totiž třeba *vyplazuje jazyk*. Příjemné počteníčko. Papa, zlatka moje.





Poznámka autora: Ó ten čaj… ;-)


Vešli jsme dovnitř. "Páni, máte to tu hezký." Rozhlížel se po chodbě. "Zařizovala to máma. Tady je obývák." Ukázal jsem vlevo, "a po schodech nahoru je můj pokoj, ale tam bych nechodil, mám tam nepořádek." Bastian se začal smát. "Tak to já taky. Kam si můžu dát tašku?" Rozhlížel se po místě, kam by ji odložil. "Počkej, dám ji do skříňky pod schody." Jak jsem přebíral tašku, dotkl jsem se mimoděk jeho prstů. Jenom jsem cítil, jak rudnu. Bastian byl taky červený a pochybuji, že to bylo horkem. Tašku jsem zavřel do skříňky a zavedl Bastiana do obýváku. "Wow. To je teda něco. Zase tvoje máma?" "Jo. Zařídila to hezky. Někam si sedni, já jdu uvařit ten čaj. Jaký si dáš? Zelený, černý nebo ovocný?" "Černý, pokud by to šlo."
Odešel jsem do kuchyně. Dal jsem vařit vodu, vytáhl 2 hrnky a krabičku s čajem. China Blossom, můj oblíbený. Na tácek jsem položil hrnečky, cukřenku a čekal jsem, až dovaří voda. Ze skříňky jsem vytáhl sušenky a přidal je k čaji. Voda mezitím dovařila, tak jsem ji nalil do hrnků. Vzal jsem ten tácek a odnesl jsem ho do obýváku.

Bastian seděl na gauči. Podnos s čajem jsem dal na konferenční stolek. "Voní to dobře." Sedl jsem si také na gauč. "Snad ti bude chutnat. Sladíš?" Zavrtěl hlavou. "Černý čaj nikdy nesladím." "Tak to jsme na tom stejně." Oba jsme se tomu zasmáli. Maše pohledy se střetly. Cítil jsem, jak rudnu. Odvrátil jsem se a vytáhl jsem vylouhovaný čaj. Vzal jsem hrnek a upil jsem horké tekutiny. Bastian udělal totéž. Hrnky jsme odložili ve stejnou chvíli. Přisunul se blíž ke mně. Nevěděl jsem, co dělat, tak jsem jen seděl a čekal, co bude dál.
Svalil mě na pohovku. Začal mě hladit po vlasech, po tvářích a pak i po hrudi, rukou mi zajížděl pod tričko. "B-Bastiane! Co to…" "Pššt." Přiložil mi prst na ústa, pak mě políbil. Nebo abych byl přesnější, skoro políbil, protože zašramotil klíč v zámku. Odtáhl se ode mne ve chvíli, kdy se ve dveřích objevila moje máma. Byla to vysoká, hezká žena. Dlouhé plavé vlasy měla utažené do drdolu a na sobě měla béžové sako a sukni a na nohou černé lodičky. "Ahoj zlatíčko. Jak bylo ve škole? Ach, ty máš návštěvu. Představíš nás?" Její slunečná nálada byla přesným opakem mojí. Posadil jsem se, přece jen jsem byl rozvalený na gauči v dost vyzývavé poloze. "Ahoj mami. Tohle je Sebastian, už jsem se ti o něm zmiňoval po telefonu." "Dobrý den, moc mě těší, že Vás poznávám." "Potěšení na mé straně. Půjdu ještě do kanceláře. Papa, bavte se dobře." Vzala si jiné boty a červený šátek a zase odešla. Atmosféra mezi mnou a Bastianem zhoustla. Dopili jsme čaj, Bastian se začal zvedat.
"Už budu muset jít." Také jsem se zvedl. Došel jsem mu pro tašku. "Bastiane, můžu tě o něco poprosit?" Podíval se na mě. "O co?" Zase jsem zrudnul. Očima jsem sledoval všechno kolem, jenom jsem se nemohl podívat do jeho tváře. "Mohl bys… mohl bys…" Zakroutil jsem hlavou a políbil jej.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Peetra Peetra | Web | 21. prosince 2008 v 19:31 | Reagovat

No už se to začíná zaařovat :D

2 Elo-chan Elo-chan | Web | 26. prosince 2008 v 20:26 | Reagovat

chudáčci~! tedy, tedy... a poto bych zrušila maminky na dobu neurčitou. ta moje má taky takovej ošklivej zvyk, lézt koťátku do konverzace... *začala se chichotat*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama