Konnichiwa minna!!

Prosím o pozornost!!

Slyší mě všichni? Vidí mě všichni? Výborně, pokračujeme. ^^
Blog POZASTAVEN!
Darci-chan prosí svá SB, aby si ji nemazaly ze seznamu.
Pokud se někdy dostanu na internet, pokusím se Vám zanechat aspoň nějaký komentář. =)

1. část

8. listopadu 2008 v 16:00 | Darci |  Pomoz mi...
Tak a je tu první část Pomoz mi...
Snad se bude líbit.


Bolelo to, tak moc to bolelo. Ale už si na bolest zvykl. Zažíval to až moc často. Do zad jej tlačila deska stolu, bylo mu zima. Prohnul se bolestí. "Pro dnešek stačí, končíme." Vysoký muž se pomalu oblékl. Mladík se opatrně zvedl ze stolu a také se oblékl. Vyšel ze dveří a pomalu se vlekl ulicí domů. Nechtěl tam jít. Bál se. Bál se bolesti. Otevřel domovní dveře.
"Kde si sakra tak dlouho? Chcípám hlady ty lenochu!" "Omlouvám se. Já… hned něco připravím." Řekl mladík rychle a podával otci průkaz se známkami. Když jeho otec spatřil, co přinesl za známky, uhodil jej. Chlapec upadl na zem a praštil se rukou o schod. Tím to však nekončilo. Jeho otec jej začal kopat. Schoulil se do klubíčka a chránil si obličej. Začaly mu téct slzy. Najednou rány přestaly. "Zvedej se a připrav něco k jídlu! Dělej!" S těmi slovy odešel do jídelny. Chlapec ještě chvilku ležel, pak se zvedl a odevzdaně šel do kuchyně něco uvařit.
Jeho otec byl nespokojen, ostatně jako vždy. Jen o kousek chlapce minul nůž. Umyl nádobí a odešel do svého pokoje. K jeho pokoji patřila malá koupelna, šel se osprchovat. Teplá voda mu udělala dobře. Oblékl se do tepláků. Chtěl se učit, ale byl tak unavený, že za chvíli usnul.
"Uchiwata Noru! K tabuli!" Noru se pomalu zvedl ze židle a přešel k tabuli. Nic neuměl, a to se chtěl učit! Tak moc chtěl. Ale nedokázal to. "Znovu ses nenaučil! 5!" Noru svěsil hlavu, ouška svěšená, ocásek také. Usedl na místo a skryl obličej do dlaní. Yokoni jej sledoval. Další 5, chudák. Vypadá unaveně. Noru, nejhorší prospěch ze třídy. Černé vlasy, černé uši, modré oči. Yokoni byl jeho pravým opakem. Vysoký, blond vlasy, šedé oči. Student s nejlepším prospěchem na škole. Bylo mu Norua líto. Že bych mu nabídl doučování? Rozhodl se. Na obědě mu nabídnu doučování. Ano! Ale… kde je? Vždyť jsem ho neviděl vycházet! Snad ho ještě potkám.


"Noru? Dneska u mě v kabinetě. Po vyučování, tedy pokud máš stále zájem o lepší známky." "Ano, pane učiteli." Noru byl unavený... tak unavený…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Peetra Peetra | Web | 10. listopadu 2008 v 13:04 | Reagovat

Jo jo to uz znam :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama