Konnichiwa minna!!

Prosím o pozornost!!

Slyší mě všichni? Vidí mě všichni? Výborně, pokračujeme. ^^
Blog POZASTAVEN!
Darci-chan prosí svá SB, aby si ji nemazaly ze seznamu.
Pokud se někdy dostanu na internet, pokusím se Vám zanechat aspoň nějaký komentář. =)

Den bez energie

3. října 2008 v 23:01 | Darci |  Moja tvorba
V galaxii řídí chod veškerých energií ÚŘAD EN-G-Z, energetické zásobování. Tento úřad dodává energii všem tělesům v galaxii. Na zasedání Velké rady 13. dne 18. měsíce 15. roku éry Velké žehličky se členové rozhodli vyzkoušet, co by se stalo, kdyby na Zemi na 1 den zastavili dodávky energie.

Na Zemi byl Agent 157.258.201, Alexander. Ten dostal za úkol sledovat počínání lidí za situace, zřejmě krajně nepříjemné. Agent 157.258.201, oslovujme jej raději Alexander, žil na Zemi životem vzorného studenta. Nikdo z jeho okolí netušil, co je vlastně zač. Mysleli si, že je to jen jeden z mnoha obyvatel planety, tak obyčejný a průměrný. Alexander chodil do 9. třídy ZŠ. Přátele neměl, ale u dívek byl velmi oblíben. Když dostal zprávu o chystaném ukončení dodávky energie, nebyl vůbec překvapen.
Byl pátek. Na tento den se všichni těší, protože to znamená konec trápení se ve škole a začátek víkendu, který můžou strávit mimo domov. Po probuzení čekal obyvatele planety značný šok, když zjistili, že i přesto, že je 7:30, stále nesvítí slunce. Mnoho lidí si toho ani všimnout nemohlo, protože měli budíky k.o. A proč? Ano, dnešní dodávka energie nikdy neměla přijít. Spousta jen mávla rukou, jiní v tom viděli Boží znamení, další si mysleli: "To je teda blbej vtip, koukejte rozsvítit to veliké světlo, kterýmu se říká Slunce!" Lidé museli pěšky do práce, děti do školy. Masy brblaly, že se musí tak strašně namáhat. Počítače nefungovaly, tramvaje stály, vlaky nebyly schopny pohybu. Elektronické vybavení nefungovalo. Až na jednu výjimku. Alexanderova elektronika fungovala, protože byl napojen na jiný zdroj. Bral totiž energii z centrálního zdroje ÚŘADU. Ve škole byl jediný, komu nevadilo, že jim odpadá hodina práce s počítačem. Misy, jeho spolužačka, byla zcela vyděšená, že se blíží konec světa. Alexanderovi to začínalo pomalu lézt krkem, stejně jako zbytku třídy. Proto Misy okřikl: "Nevyšiluj, kde máš ten konec světa? Ještě tu sedíš, ne?" Ostatní jen souhlasně kroutili hlavami. Misy se rozplakala a utekla. Claire,nejnafoukanější holka školy povstala, přešla před tabuli a vykřikla: "Přikazuji ti, Slunce, začni svítit, vodo začni téct, větře začni vát!" Všichni se na ni koukali, jen Alexander kroutil hlavou a ušklíbl se: " Ty si myslíš, že jen proto, že ty chceš, začnou přírodní zdroje fungovat? Ty jsi asi fakt tak hloupá, jak se povídá." Načež se Claire urazila a za smíchu spolužáků se posadila na místo. Vyučování brzy končilo, všichni se rozcházeli domů, ale šli potmě. Zakopávali, padali, vráželi do věcí okolo sebe, do osob kolem…no hrůza. Jediný, kdo šel úplně normálně byl Alexander. Cestou ho popadla Salma, s prosbou, zda by ji nedoprovodil domů, protože se sama bojí, že někam spadne. Držela se ho jako klíště, tak ji musel doprovodit. Když se s ní rozloučil, podíval se na nebe a přemýšlel "Proč já? Proč ne někdo jiný?" Odpovědi na tyto otázky se nikdy nedostal. Za prvé nebyl nikdo, kdo by na ně znal odpověď a za druhé ta odpověď neexistovala. A i kdyby existovala, buď by jí nerozuměl, nebo by to byl takový nesmysl, že by ji radši nikdy nechtěl znát. Doma se všichni děsně nudili. Počítače nefungovaly, televize, přehrávače…no prostě nic. Zbytek dne byl pro mladé generace utrpením, pro dospělé to byla pohroma, protože bez počítačů nemohou pracovat a staří lidé doma vzpomínali na staré časy, nebo se sešli se starými známými a udělali si "černou hodinku", která trvala půl dne.
Alexander sledoval chování lidí. Bylo tak rozdílné. Lidé se podle Alexandera chovali velice podivně. Hádali se, rvali se, celé dny nedělali nic jiného, než že nadávali, otravovali ostatní, zabíjeli. A jedna vynechaná dodávka energie je ani nespojí, ani nerozdělí. Jaký názor na to bude mít vedení států na Zemi a vůdci energetického zásobování, nevěděl. A ostatně mu to bylo jedno. On svůj úkol splnil. Celá léta se připravoval na splnění tohoto úkolu. A nyní, když je úkol vykonán, může se vrátit domů. Domů, na planetku poblíž 3. Galaktického sektoru v části Anylty, místa, kde na něj čeká jeho snoubenka, milovaná Ayu. Před návratem domů, zbývá vyřešit je jeden problém. Jak to zaonačit, aby ho tady nikdo nepostrádal? Zmizet beze stopy nepřipadá v úvahu, hledala by ho policie. A co takhle předstíraná sebevražda? To by mohlo vyjít. Jak to jen zaonačit?
Následujícího dne již energie proudila. Energetické spotřebiče fungovaly. Cestou do školy Alexander přemýšlel, jak zajistit svou předstíranou smrt. K jeho ohromnému štěstí, ale ke smůle malé holčičky, hořel jeden dům. Když zjistil, že tam někde uvnitř je malá holčička, která se nestihla dostat ven, okamžitě běžel dovnitř. Měl záminku. Holčička byla na chodbě pod zaklíněnými prkny. Vysadil ji na žebřík, co byl postaven u okna. Pak jen předstíral, že na něj spadl trám. Ve zprávách se objevil titulek: Chlapec zachránil malou holčičku, sám při tom zemřel. Alexander cestou domů přemýšlel, jak den bez energie ovlivnil jednání lidí. ÚŘAD EN-G-Z mezitím pročítal Agentovy záznamy. Den bez energie působil jako velmi nečekaný, neignorovatelný fakt, který chtěli lidé ignorovat, chtěli jej zazdít. Ale co bude, jak ÚŘAD zruší energii navždy?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ni-chan Ni-chan | Web | 2. dubna 2010 v 11:13 | Reagovat

hodně zajímavé téma...vážně by mě zajímalo, co by se stalo opravdu...kdyby tu prostě jednou ráno zůstala tma... :-) moc dobrá úvaha :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama